Svíčky 2009

Na Svíčky se nám letos podařilo složit celou základní sestavu týmu, tak jsme doufali, že se nám bude dařit. Nešlo nám to až tolik, co jsme doufali, ale bylo to fajn.

Předpověď počasí se vyvedla přesně podle očekávání, takže na startu málem pršelo. Z Mrfňoulevic nad Oulárkou se táhl pořádný had týmů a na startu se už čepovalo pití a ohřívaly párky.

Start (? – 16.09)

První stanoviště nabízelo spoustu možností, jak jej vyřešit. První mřížku jsme nejdříve pasovali doprostřed tabulky z písmen, až časem jsme ji pootáčeli po rozích tabulky. Chytla se v levém dolním rohu a řekla nám nějakou nepodstatnou věc. Ale už ta od sousedních Koček nám řekla, že máme vítat ve hře. Vrhli jsme se do vyměňování a časem dostali všech 16 dílčích textů (poslední asi bez mřížky). Při odchodu ze stanoviště si Ondra vzpomněl, že si nechal v autobuse bundu a odběhl do Rudy.

Lentilky (16.30 – 17.41)

Protože nevěřím cizímu jídlu, nemám šifry s potravinami vůbec v lásce. Naštěstí se nic ochutnávat nemuselo. Hodně jsme přemýšleli nad barvami a počtem lentilek, ale nakonec nás namapování papírku zevnitř na obal napadlo.

Křížovka (18.10 – 20.40)

Cestou na stanoviště ve vesnici natřikrát míjíme švestky sbírající domorodce, kteří nám nakonec radí, kudy k dalšímu stanovišti. Okolo Šumperka je fakt hezky. Výhled od kříže jsem si chtěl pořádně prohlédnout, až vyluštíme šifru. Což se nestalo a když jsme si vzali nápovědu, už byla tma. Ale aspoň jedno plus to mělo, stihl nás doběhnout Ondra, který se musel vrátit až do Zábřehu. A Terka s Ondrou taky začali luštit Sudoku, co kdybychom někdy zase potřebovali body. Dva ohňostroje v údolí pod námi považujeme za špatný vtip (jeden asi patřil ke svatbě, kterou potkáme časem).

Kuře (21.26 – 21.28)

Skrz první hustník a orosenou trávu nacházíme cestu k náhradní 4. šifře u družstva v Bludově. Oproti správnému stanovišti je to hodně daleko a zacházka je opravdu za trest. Šifra samotná ovšem nikoliv a největší problém je najít odbočku ve spleti cest pod Božím tělem (kam jsme tipovali stanoviště 3). Po druhém týmu v protisměru a nápadném přiblížení se kraji lesa konzultujeme s mapou a GPS a hle, jsme špatně, měli jsme jít vpravo. Po cestě potkáváme svatebčany, ale naštěstí nemáme podobný zážitek jako Albert Stallone.

Hňůvka (? – 23.22)

U kaple zabíráme ohniště jižně, kde jsou volné lavičky a žádný tým. Zatímco O&T mají abecedu zmáklou ze všech stran, my zbytek louskáme jednotkovou žvoulečku. Záchytné body máme brzo, dohledat správné věci je trochu rutina. Možná, kdybych víc poslouchal Seta, dostaneme se k výsledku rychleji. Cestou k mostku-nemostku budíme psa v hájovně (poprvé). Nad Šumperkem se zlověstně blýská.

Vsuvky (0.15 – 0.38)

Docela si pochvalujeme, jak za sebou necháváme stále víc týmů, na minulém stanovišti jich bylo plno a na tomto také. Šifru totiž máme docela rychle a do prudkého kopce (nová mapa se také mimo jiné liší absencí cesty k bytovému družstvu) vybíháme asi po dvaceti minutách.

Astronomie (0.55 – 1.15)

Dalšího hustníku se bojíme a zbaběle ho obcházíme směrem k cestě, kterou se pravděpodobně dalo jít přímo. Vinou dezinterpretace tajenky hledáme plot, ale bouda své tajemství vydá dřív. Souhvězdí vytahujeme hned a vlajkovou abecedu přiřazujeme po analýze počtu hvězd a pohledu na hvězdy. Ondra s Terkou už pomalu nadávají. Mimochodem, kdo má naše staré pomůcky, asi zjistil, že v nich je chyba. V nových už (tato) není ;).

Střelnice (1.35 – 1.55)

S menšími hustníkovými vložkami procházíme okolo mrtvé srny až k jihovýchodnímu rohu louky, přičemž potkáváme několik bloudících týmů. Sami naštěstí problém s dohledáváním nemáme, ale stejně jako u minulé šifry máme potíže posadit se někam, kde nebude provoz. Ale šifra problémy nedělá, tak mizíme (k Liščí čajovně 🙂 ).

Letopočty (2.35? – 2.50)

Zpátky kolem mršiny a hájovny, kde už jsme jednou vzbudili psa (budíme podruhé, myslím, že museli z týmů mít v noci radost) po zajímavé místní značce docházíme až k vodárně (a začíná nám téct do bot, bohužel doslova), kde opět máme problém vybrat místo k sezení, ale ne vyluštit šifru, kterou je konečně smysluplné využití šestadvacítkové soustavy. Výběr následujícího stanoviště nás trochu překvapuje, jelikož jsme čekali už místo v Šumperku, kóta bez cesty není zrovna město.

Lodě (3.38? – 4.48)

Zatímco Terka s Ondrou dolušťují sudoku (což jim vůbec nezávidím a gratuluji k tomu, že to vydrželi dělat od třetí šifry), já zapisuju, jak Rosťa se Setem určují tahy ve hře. Tipujeme asi 4 hesla (půlením intervalu, první krokus) a u předposledního určujeme pozice lodí. Když máme heslo, je zrovna asi deset minut do konce time-outu. Ještě těsně před ním volám na nápovědu, která nám řekne, co už víme a já za to patřičně poděkuji (zdravím slečnu telefonistku). S čekáním dalšího luštění venku na sebe navlékáme poslední zbytky oblečení a docela nás překvapuje, když nás organizátoři zvou dovnitř.

Umělecká vsuvka (4.48 – 5.19)

Nejdřív ze sebe strháváme několik vrstev oblečení včetně ponožek, což organizátorům nezávidím. Přesto nás zásobují čajem a lentilkami. Podezřelých obrázků si všímáme po lahvích, ovoci z Lenina a dalších. Asi v půlce luštění přichází Vlhká jáma, které to docvaklo o něco rychleji než nám a odchází jen chvíli po nás.

Kostel (5.50 – 5.54)

Jak vcházíme do města, Set spekuluje o tom, že by ráno mohly být otevřené i nějaké pekárny. Potkáváme dvě, ale nejsou. U kostela s historickými náhrobními deskami v keři je celkem jednoduchá šifra, která nám umožnila předběhnout další tým. Doufali jsme, že pámelník je něco exotičtějšího.

Hasiči (6.05? – 6.30)

Ve změti textu si nejdřív všímáme slova HLAVA přibližne uprostřed papíru po tom, co Set, Rosťa a/nebo Terka tvrdí, že tam vidí hlavu nebo smajlík. Ona je to nakonec Úhlava a slov je tam víc. Tvoří číslice 1, 5 a 0 a nedaleko jsou hasiči, tak jdeme tam. Bohužel tam není žádná žlutá houba a za ní není bobr. Nacházíme poslední slovo z čísla 3 a Terka odhaluje i způsob čtení. Je pěkné, jak výsledná slova tématicky odpovídají a my jsme blbí.

Trezor (6.50? – 8.40?)

Trochu na nás doléhá spánková krize a luštění nám zprvu moc nejde. Ale naštěstí od začátku máme správnou představu o vyměňování sloupečků, ale chceme je posouvat a otáčet jako u zámku na trezoru, ačkoliv vertikální pohyby jsou zakázané. Toho si nakonec všímáme, abecedu řadíme správně a Terka odhaluje i správný způsob čtení tajenky. A vracíme se do centra (v Šumperku je taky fakt pěkně).

Diakritika (9.30 – 11.15)

Tady už nás myšlení opustilo nadobro a šifra byla naše konečná. Pravděpodobně se naskytlo pár nápadů, které by po rozvedení vedly k řešení, ale únava vyhrála. Jenom jsem si správně tipl umístění dalšího stanoviště. Asi v 11.10 jsem týmu konečně po týdnu muk oznámil, že znám lokaci cíle a potvrdil to rozbalením kapitulační obálky.

Mezitím se k nám přišli podívat zástupci prvních dvou týmů, ale bohužel pozdě na to, aby nás stihli motivovat nadějí na 3. místo. Nevadí, snad příště. Hra byla hodně povedená a doufám, že se zúčastním i za rok.

Aleš