Na Svíčky jsem se už od začátku prázdnin docela těšil a doufal, že si napravíme reputaci po loňsku. Jak to dopadlo, je už zase jiná věc.
Bezvíček
Odnesli jsme si 12 bodů ze světové fáze. Většinu jsem nahrál já, ostatní se k tomu nějak neměli. V Jičíně jsme přidali další dva, takže jsme do hry vyráželi s možností dvakrát si vybrat řešení. Bohužel ale Bezvíček nedával možnost nápovědy těm, kteří ji pak potřebovali nejvíc. My jsme je nakonec spotřebovali až na 4 všechny, protože naděje na dobré umístění a pak i dokončení nás opustily docela brzo, ale mám pocit, že vybírání řešení je pro nás ostuda :). Na druhou stranu úlohy ze světové fáze Bezvíčku se daly vyluštit, ale přiznám se, že jsem asi 3 zvládl až poslední den hry, kdy byly všechny nápovědy zveřejněny a sbíraly se už jen třetiny bodu. Jenom bodované pořadí už dopředu dávalo vědět, kdo si nápovědy bude moci koupit a kdo utře. A v dopravně dostupné Libuni? Škoda ranního vstávání.
Svíčky
Do Jičína jsme odjížděli s Proudovými krtky. Ještě než jsem dorazil na nádraží, psal mi Růžmen, že zaspala nestíhá vlak, tak jsme ho odkázali na tým Albert Stallone, se kterými se dostal do Pardubic, a protože v Hradci (Králové) jsme kvůli rozkopanému autobusovému nádraží nestihli přestup, dohnal tam i nás. V osobáku do Libuně se sešly ještě další týmy, kromě nás a Krtků mimo jiné i Haluz.org a La Kukarača. Na místo startu se tak z železniční zastávky vypravil docela dlouhý zástup. Jak jsem už napsal, v Bezvíčku jsme ukořistili celé dva body, díky šnEkovi a Terce.
Start
Po hvízdnutí jsme rozbalili startovní šifru, šnEk docela brzo odhalil e, já římská čísla a pak už si to nepamatuju (teď vidím řešení 3. řady – my jsme zjistili, že ciferné součty jsou periodické, tak jsme doplnili periodu a sedí to). Jistě jsme věděli 4 řady a tak jsme si je šli nechat vyměnit za díly 1. úkolu. Terka odhalila písničku a vyhodili jsme papír se psy a přečetli umístění dalšího stanoviště (já jsem měl ještě jeden překombinovaný nápad, ale ještě že jsme se na to vykašlali).
2. šifra
Zadání jsme vyzvedávali odhadem v první desítce a šnEk skoro hned odbíhá pro nápovědu. Škoda, že nás očividný kokršpaněl netrknul dřív. Luštíme NOVOSVETS a odcházíme směr Nový Svět, že to cestou doděláme. Terku asi po 200 metrech napadá číst poslední písmena celých jmen a tak se nám viadukt potvrzuje. Cestou potkáváme Čumáky, kteří mají o cenný bod víc než my a tak „soutěží jenom s námi“.
3. šifra
Ořechy bohužel hned nerozbíjíme, potvrzuje nám to až slovo ORECH, které se dá poznat z počtů jednotlivých předmětů. Ondra napoprvé trefuje ten správný a vyrážíme směr Allainova věž. Cestou se bavíme s týmem v trikách zlínského Osudu, ale bohužel jsem se nezeptal na jméno, tak nevím, kdo to byl. (Už to vím, byli to Opravte to, ale příště se už radši zeptám). Za hru jsme je ještě párkrát potkali.
4. šifra
Vyzvedli jsme zadání, popošli špatným směrem, zjistili, že je tam 40 písmen, což sedělo k H na konci a nic. Po půlhodině voláme o nápovědu, šnEkovi princip hned dochází a brzo to máme.
5. šifra
I když šnEk říkal, že na žádný kopec už neleze, chvíli potom, co se vrátil Ondra se zadáním, šel ke vleku pro nápovědu. Po ní jsme za chvíli měli nalezené věci s víčky, ale co s nimi dál jsme nevěděli ani další tři hodiny. A tak jsme potupně zavolali o řešení.
6. šifra
Přesmyčky a pořadí barev jsme měli rychle, z mapy jsme vyčetli Pruský pomník a pak jsme na 4 hodiny zatuhli. Někdo spal, já jsem si nafoukl míč a potom taky pospával a nakonec šel pro nápovědu. Vrátili jsme se v postupu řešení o pár hodin zpátky a hned jsme to měli. Kdo by to řekl – Pruský pomník. Ondra na mě s batohem počkal na křižovatce, zbytek týmu jsme dohnali po cestě a už jsme tam byli.
7. šifra
Princip byl jasný na první pohled, vrhli se na to Růžmen, šnEk a Terka, já jsem občas něco chytrého podotkl 🙂 a jinak spolu s Ondrou pospával.
8. šifra
Hlavní silnici jsme se původně chtěli vyhnout, ale po poli chodit nebudeme, tak jsme jí nakonec vzali za vděk. Notovou osnovu jsem v tom viděl hned, Terka s Ondrou a šnEkem to poposouvali. Cestou sem a na další stanoviště potkáváme běžce o nápovědu k další šifře, ale chovat se podle ostatních týmů by asi nebylo zrovna podle pravidel.
9. šifra
Pamatuju si, že jsem řekl, že je to Braillovo písmo a usnul. Terka se statečně snažila něco vyluštit, zatímco my jsme pousínali. Růžmen šel pro nápovědu, Bílá s Hůlkou nás zas nakopla k něčemu, co už jsme měli a po překrytí obou plánů to bylo raz dva.
10. šifra
Smíťa na ICQ našel Obří sud v Libverdě, Ondra se sebral, že jde pro nápovědu a mě někde podvědomě napadlo, že by to mohlo být od SUD, tak mu říkám, ať nejdřív zajde obhlídnout pomník nedaleko. Mezitím to dořešíme a k pomníku se vydávám taky, pro případ, že by to nenašel. Našel.
11. šifra
Nezpotvořená slova nás brzo navádí na správnou cestu, ale šnEk už je na cestě k nápovědě. Když je pár metrů od ní, máme řešení. Bereme mu batoh a posíláme ho k rybníku, že se tam potkáme.
12. šifra
Zatímco zbytek týmu hledá Mlýnec, já hledám záchod. Potom, co se jsem se vrátil, mě princip napadl jen tak a bylo to ono. Když odcházíme s řešením, je 10.40 a přemýšlíme, kde asi bude cíl a kdy rozbalit záchrannou obálku, abychom to tam ještě stihli.
13. šifra
Morseovka z toho jasně kouká, jak je v tom zabalená nám prozradí nápověda. Máme ještě nějaké body a do cíle už je potřebovat nebudeme. Po zavolání řešení hned máme.
14. šifra a odjezd
Čtrnáctku jenom vyzvedáváme a rozbalujeme záchrannou obálku. Odcházíme směrem vlak, ale zbytku týmu se nechce spěchat a tak mě vysílají jako rychlého posla, abych s případnými brňáky v cíli domluvil odjezd. Ještě sedím ve vlaku na nádraží v Jičíně a volá mi Martina z Prahor, že jak jedeme. Domlouváme se, že pojedeme s nimi a počkáme je na nádraží. Ještě nakonec přemlouváme Krtky, ať jedou taky, dohromady nás jede 15. Ve vlaku a na nádraží se dozvídáme výsledky hry a řešení šifer, které jsme nepotkali. Škoda jenom, že se rychlík z Pardubic nevyprázdnil dřív.
Mám pocit, že ať řeknu jakékoliv hodnocení, nevyzní to pro hru pozitivně, ačkoliv jinak není pochyb, že připravená byla dobře, šifry víceméně elegantní, chyb minimum. Letos byly Svíčky jednoduše nad naše síly.
Aleš