Matrix 2012
Před hrou jsem se od Lady dozvěděl, že připravuje šifru, která bude hodně těžká na replikaci pro jinou tajenku. A protože jsem zrovna měl machrovací náladu, vsadil jsem se s ní o dort, že to zvládnu. Jak jsem dopadl, to si přečtete na konci.
Orgové letos byli před hrou celkem skoupí na slovo, takže kromě stylizované registrace nebyla vpodstatě žádná předherní motivace, což mi trochu chybělo, ale mimo jiné jsem nejen kvůli tomu začal přemýšlet, jaký Matrix letos bude. Vzpomněl jsem si na to, jak Majk s Lydkou někdy v hospodě říkali, že to letos půjde hodně do terénu a než jsme šli do hry, podezřívali jsme je, že to letos nebude tak paralelní jako jindy.
Původně jsme měli jít jako obvykle chodíme na velké hry v sestavě Ondra, Rosťa, Set, Terka a já, ale když Janap z Afriky přijela do republiky, rozhodly se holky, že si to prohodí a nakonec s námi šla ona. S Ondrou dorazili o den dřív, což mělo různé výhody (jako třeba masáž zad), ale i potenciální hrozbu, že ráno zaspíme a bude nás bolet hlava. Nakonec jsme to zvládli i bez toho a na startu (když jsme tam po menším orientačním kiksu trefili) se potkali i s Rosťou a Setem. Přisedli jsme si k IQtIQ a čekali, dokud se zpoza keře nevynořil Mikuláš Jones a prásknutím biče neodstartoval hru.
Rozbalili jsme obálku a rozhodli se, že pojedem k jednomu stanovišti na Roztyly. Ale zrovna nic nejelo a Set se tvářil, že to musí jít i bez toho, až jsme se nakonec na autobus vybodli a opravdu to vyluštili jen z jednoho zadání. Já jsem se trochu nudil, tak jsem si zašel na to roztylské stanoviště, chvíli luštil, ale dřív mi volali, že už mají hotovo. Akorát jsem trefil stošestatřicítku, do které ke mě zbytek přisedl a z konečné jsme vyrazili do zámeckého parku. Po krátké etudě na téma „Chlýftým nepozná zámecký park“ jsme stanoviště našli, ale na jeho opačném konci. Evidentně luštění sudoku online solverem nemá jenom pozitiva.
S arogantním tygrem jsme si vyhráli do sytosti a neméně také s pojmenováním jeho částí. Poměrně rychle se nám podařilo správně interpretovat souřadnice a zbylo jen doluštit tajenku. Sice postup, kdy se snažíme uhodnout to písmeno z tajenky, které je tam nejvíckrát a vyskládat každé druhé, se neosvědčil, ale jedno až dvě místa z průběžného pořadí jsme ubrali. Po cestě sledujeme Krtky, kteří ale bohužel mají stejné tempo jak my.
Moc nás nepotěšilo, když jsme zjistili, že z vyfocených osobností známe asi tak dvě. Nakonec s tím, že jsme uhodli princip, jich bylo víc, takže Kalibárna z toho nějak vylezla. Jako obvykle remcám, když se mi ostatní snaží naznačit, že bych měl mluvit víc potichu. Já se snažím, ale příště zkuste radši hypnózu nebo jinou neinvazivní metodu než „pšt“.
Trochu kape. A u rybníka už to padá celkem dost. Set má náladu na plavání a skáče pro nápovědu. Jsme první, ale Krtci jsou nám v patách. Zalézáme do nechutné budky, abychom míň zmokli. Překvapuje mě, jak je šifra jednoduchá. Balíme se a prasíme to do kopce směrem na kótu 306.
Ondra s Rosťou nachází zadání v trnitém hustníku a po chvíli přemýšlení Set odchází pro nápovědu. Pár minut na to nás napadá, že útvary se liší topologií a mezitajenka je na světě. S ní je domyšlení místa hračka a Set tam může být dřív než my. Taky že je.
Při příchodu k sumci potkáváme Kesyho jedoucího pryč. Prý jsme orgům docela zatopili. Nicméně od této šifry štafetu přebírá tým Tmou.org, který už z prvního místa neklesne. Tentokrát jde pro nápovědu Ondra, ale nenachází nic, protože je špatně umístěná. Naštěstí my jsme s luštěním úspěšnější, z očekávané grafiky sice nevychází nic, ale z písmen skoro jo. Bigadlo, to je skoro jak Čihadlo a jdem.
Místy prší a pak se rozjasní. Je tu fakt pěkně. Pomalu přichází první pořádné převýšení. Ondra je v budce zavřený a Tmou.org nás předběhlo bůhvíjak. Vítek z Krtků má štěstí a budka ho pouští sama. Ona je teda trochu rozbitá a náš vězeň ji, zatímco my luštíme, pomáhá spravovat, ale aspoň má čas na to, vymyslet strategii, jak se dostat ven. Janap se pasuje do role volavky a obsazuje samootvírací kóji. Když se konečně poTrati odváží dovnitř, i s Ondrou vybíhají a protože my jsme šifru zrovna vyluštili, balí se s námi a jdem pryč. Trochu nás rozhodilo, jak jsme přišli k zavřenému Ondrovi, ale nakonec jsme se do luštící nálady dostali zpátky. Po západu slunce se citelně ochladilo.
Šifry na Šanci teda nic moc. Oba principy jsme odhalili do dvaceti minut, ale neměli jsme motivaci je vyzkoušet hned. U měsíců byl důvod „proč zrovna tenhle převod na písmena?“ a u světových stran „vždyť tohle už na Matrixu jednou bylo“. Suma sumárum, stálo nás to asi dvě hodiny času, než jsme se k tomu vrátili zpátky. Teda dvě hodiny času a přesun po spádnici dolů k Hálkovu pomníku po vyluštění NEWS.
Hledáme pomník. Projíždí rychlé auto a najednou slyším zoufalý hlas jak volá: „Haló!“ Druhé auto se zapnutým majákem. WTF?
Nakonec padly i ty měsíce, když jsme si dali dohromady to, že tajenka končí nejspíš na ZOO. Škoda, že jsme se dřív nezamysleli nad obrázky z kamenů, šifra (mimochodem identická se šifrou z Haluze 2007, tenkrát chybělo smilstvo) se z půlky a z mapy dala vyřešit snadno. Ale tak jsme si aspoň užili výhledy na noční údolí Vltavy při cestě na další stanoviště, …
… na kterém byla ona Ladina šifra. Skoro jako od Eschera. Fakt pěkná realizace i princip, ale přesvědčte se dolušťovat ji, když máte uhodnutou celou tajenku. Čas nás tlačí a možnost předběhnout několik zde sedících týmů je lákavá.
Na studánce vyzvedáme tangram podle systému jako druzí, ale ve skutečnosti jako třetí. Někde v okolí sedí teď asi třetí hodinu Proudoví krtci. My jsme naštěstí rychlejší, všechno v šifře postupně chápeme tak, jak máme a řešení na sebe nedá dlouho čekat. Nicméně opět způsob stavění tajenky pomocí tipnutí špatného textu není zrovna optimální. Ale poTraty, co přišli mezitím, necháváme za sebou.
Zatím co já s Janap jistíme zadní voje, zbytek týmu vyráží vykopat vykopávku na kótě u dalšího stanoviště. Kde se vzali, tu se vzali, nečekaně potkáváme již zmíněné Krtky. Odchází asi deset minut před námi. Tipujeme, že se půjde na Vrané a vysíláme Ondru takticky dopředu. Potom, co šifru opravdu vyluštíme, mu už jen dáváme upřesnění a on šifru vyzvedává před Krtky. Sice náskok trochu ztrácíme tím, že se nemůžeme najít, ale samošifra padne brzo.
Opět taktický Ondra. Opět přichází před Krtky. Ale plnění aktivity je mu zamítnuto s tím, že nejsou tři. Pravidla tvrdí něco jiného. Krtci to zvládají dřív než my se zvládneme do cíle dostat. Takže jsme třetí.
Nakonec byla naše umístění po uznání chyby ohledně minimálního počtu členů v cíli orgy sloučena do jednoho druhého. V cíli se trochu prospíme, tleskáme postupně dalším a dalším příchozím a jsme rádi, že už je to dnes za námi.
Na Matrix se těším jako na hru, kde se jezdí MHD a luští paralelní větve, trochu škoda, že to letos nebylo, ale v místech, kde vedla trasa, by to bylo na zabití. Nakonec jsem rád, že organizátoři zvolili spíše klasický přístup pro druhou část hry. Pro nás to sice byla přímočará hra, ale týmy luštící orienťák snad ochutnaly trochu z chaotické kuchyně. Šifry se nám skoro všechny líbily, až na nešťastné kombo 8a/8b, kdy jsme správný princip zahodili jen proto, že nám to tak luštit přišlo hloupé. Oceňuju to, že hodně z úloh bylo na použití nebo vymyšlení věcí, které nejsou v tabulkách, nebo se nedají prohlásit za „standardní šifrovací princip“. Takové šifry by měly tvořit těžiště dobré hry a to se letos povedlo. V šifrovacím světě by se nemělo zapomenout hlavně na předpony na šestce a na krychli na desítce. Vůbec všechno, co jsme mohli vidět, bylo dobře vymyšlené a připravené.
Doufám, že příští rok zas budeme nějak dělit tým, koordinovat setkání po centru a že se potkáme v cíli.
Aleš
P.S. Lada dort dostane.