Dnem 2009
Už před startem mě čekala nultá šifra – postavit tým. Rosťa se jasně vyjádřil, že chce, ale třetího člověka abych pohledal. V tu chvíli to ještě vypadalo na tradiční účast dvou týmů, takže když odpadly všechny zbylé možnosti a ani slovenské posily nepřijely, zachránila mě Hanka, normálně Kulatá zelená věc.
Na startu mě zaujala tabule s nápisem 9. start hry Dnem, což mě trochu překvapilo, protože tento ročník je podle všeho osmý. Ale možná se pletu. Nebo se pletou anály. Pozdravili jsme ostatní, oplakali upadlý ocásek, vyzvedli registraci a čekali na start.
Jak jsme si ověřili v minulých hrách, začátek se nesmí přepalovat a tak písničku vyluštíme až na druhý průchod. Ale zato správně. V Hoppově ulici také trávíme delší dobu než je nutné, holt N se dá otočit. Koho to má napadnout. Poprvé přemýšlím, jestli jsem si neměl vzít dlouhé kalhoty a boty. I u osobností nejsme zrovna nejrychlejší. V obou případech nás znovu zachraňuje Hanka, protože kdyby nepřečetla správně tajenku, sedíme tam doteď. V galerii se už ale moc nezdržujeme, výběr obrázků je jasný, jakožto i jejich interpretace. Stíháme tramvaj a mizíme na další stanoviště. Půlení intervalu nám také moc času nezabere a při přesunu máme trochu štěstí, zrovna jede autobus. Sem tam na stanoviště lepíme nálepky, jsme tak asi desátí, což odpovídá týmové strategii.
V parku na Božetěchově jenom vyzvedáváme papíry a přesouváme se k nádraží na zastávku, kde po několikátém rozfoukání zadání lepíme z papíru rozcestník a Písky. Rosťa tu oblast zná, takže žádné sýpky nám nehrozí. Ještě že v týmu nejsem já třikrát, protože šipku na rozcestníku jsem opravdu neviděl. V zarostlém lomu dostáváme čtverečkovaný papír a po krátkém výpočtu odcházíme na nedalekou kótu. Vyzvedáváme popis cesty a prasíme lesem na cestu. Podruhé přemýšlím o vhodném oblečení. Následujeme pokyny na papíře a nakonec opravdu nalézáme stanoviště u studánky. Konečně nám organizátoři udělali šifru na prvočíselný rozklad. Hurá. Ze stanoviště odcházíme spolu s Bezedným sudem, ale každý jiným směrem. Možná i proto k Trpaslíkovu prameni docházíme první. A první i odcházíme. Někdy předtím jsem ztratil nálepky týmu. Lepím zbytky z Bedny.
Cestou k dalšímu stanovišti opět přehodnocuji svoje oblečení, cesta, po které jsme měli jít, začínala až tak dvacet metrů od cílového místa. To bude klíšťat. U hada trochu váháme a necháváme se předběhnout Bezedným sudem. Protože si jako správní experti nevšímáme hintů, chceme některýmy slovy hada vodit. Nakonec ale objevujeme správnou cestu a každé páté písmeno už z toho nějak vybereme. U další kóty dobíháme Sud a protože transpozici luštíme rychleji než oni, docházíme i dříve do cíle. Vyhráli jsme!
Díky za hru, Aleš.