Dnem, soutěž, na které jsme my měli vyhrát Starší, Ondra s Rosťou a Alešem Experty. Všechno ale bylo jinak. Pro nás se všechno začalo sypat už několik dní před soutěží. Lars řekl, že nemůže, a my se šnEkem jsme už nestihli (nebo spíš nechtěli stihnout) sehnat náhradu. K tomu jsem si poranil nohu a nebyl jsem schopný jiné než kulhavé chůze, což mělo zásadní vliv na rychlost našeho postupu. Toliko chatrné argumenty pro naše selhání a nyní k průběhu.
Ráno se konal všechlýftýmí sraz na konečné 36 v Komíně, jako první jsem tam byl já s Rosťou, pak dorazili ostatní. Vydali jsme se směr start a jelikož v noci pršelo, nabrali jsme po cestě na boty každý asi tak kilo bahna. Na startu jsme postávali ve společnosti Krtků a čekali až se sejde zbytek soutěžících. Časem se všude hemžily hromady lidí, ale začátek na sebe nechával čekat. Když přijel org v autě, bylo jasné, že všechno asi nejde úplně podle plánu. Shoz zadání z letadla se nekonal (no můžeme jen spekulovat proč, přece jen začátek Osudu…), měli jsme vyčkat „něčeho neobvyklého“. Nakonec se neobvyklým ukázalo zakroužení modelu letadla nad našimi hlavami a jeho následný střemhlavý pád na zem. Doběhl org s ovládáním a vysvětlil, kde máme hledat zadání. Tož se to nakonec rozjelo.
šnEk se na začátku toužebně díval po obálce pro Experty, ale přece jen už jsme byli zaregistrovaní za Starší. Otevřeli jsme obálku, zběžně pročetli hromadu papírů uvnitř a s pokynem „Kóta“ na šifře se šnEk chopil mapy. Šifra okamžitě vyřešena a hurá na kopec. Neschopen své obvyklé rychlé chůze jsem nás zpomaloval a většinu cesty na kopec jsme šli za zády slečen a Toma z ProklatěSexyChlýftýmu. No keců měli požehnaně :oP
Druhá šifra byla naprosto jasná, překreslili jsme si čáry na průsvitku a už stačilo jen správně srovnat s mapou. Křížek ukázal do prostoru mezi žlutou a zelenou turistickou trasou a plotem střeženého objektu. Přeznačená žlutá trasa však skvěle zmátla a většina týmů strávila půl hodiny až hodinu hledáním stanoviště. Když jsme jej s pomocí orgů konečně nalezli, pustili jsme se do třetí šifry.
Zásadní otázku, totiž proč je šifra psána cik-cak, jsme vyřešili asi po hodině. Po všech možných i nemožných nápadech jsme konečně přišli na princip. Tady jsme nejcitelněji postrádali Larse, takové šifry jsou jeho specialita. Docela drsný zákys, ale co, času na dohánění dost.
Na čtvrté stanoviště souhrou náhod putovali tři Chlýftýmy spolu (my, Chlýftým a ProklatěSexyChlýftým), dobře jsme si popovídali a došli jsme k názoru, že šifru Expertů bychom pravděpodobně prolomili mnohem snáze než tu naši. Co naplat. Čtvrtá šifra byla naprosto jasná, šnEk po nějaké době prohledávání mapy konečně našel rozdíl a hurá tam. Za sebou jsme nechali ProklatěSexyChlýftým.
Cesta k pátému stanovišti byla pro mou nohu docela těžká zkouška, rozhodil se mi pečlivě naaranžovaný kapesníček tlumící aspoň trochu tlak boty na zraněné místo. Pro šifru k rybníčku šel šnEk, já jsem zůstal sedět u cesty. Než se šnEk doplazil, ProklatěSexyChlýftým už byl také na místě a Tom byl mmnohem rychlejší, takže jsme šifru začali řešit vpodstatě ve stejnou chvíli. Jiného fontu si šnEk, náš třídní typograf :o), všiml rychle a pak už jsme vyhledávali. Bohužel nám ale chyběl třetí člověk, který by již získané části textu konzultoval se zadní stranou mapy. To byl pravděpodobně důvod, proč ProklatěSexyChlýftým vyrazil dřív.
Tisícovka s vrškem byla docela jasná záležitost, pokochali jsme se pohledem na větroně a vyrazili k Palackého vrchu.
šnEk vymyslel skvělou cestu skrz Komín, která měla jedinou výhodu – prošli jsme kolem osmého stanoviště. Shodli jsme se, že lézt nahoru oba nemusíme, tak jsem zakempil nedaleko osmičky a šnEk vyrazil uzmout sedmou šifru. Když doběhl, vyřešili jsme bludiště, i když spíše jsme si rovnou přečetli text, a přesunuli se o kousek dál.
Jaké bylo překvapení ProklatěSexyChlýftýmu, když nás po vystoupení z trolejbusu spatřili vysmáté s osmou šifrou v ruce. Nicméně luštit jsme začali opět téměř zároveň. První slovo bylo nějaké podivné, jakási Taťána či co, ale nakonec jsme po dešifrování JAMU pochopili, že jde o fontánu. Jelikož Terka bydlí v Žabovřeskách a Komín je coby kamenem dohodil a zbytek doplivnul, zvolil ProklatěSexyChlýftým mnohem lepší dopravu, totiž tramvaj, zatímco my jsme čekali na trolejbus, v mylném domnění, že to vyjde nastejno.
K JAMU jsme samozřejmě dorazili o dost později a po chvíli už jsme viděli proklatě sexy a Tomova oranžová záda :oP Tím naše soupeření skončilo ve prospěch ProklatěSexyChlýftýmu, byli rychlejší. Šifra nám dávala dost zabrat, nemohli jsme přijít na to, který dům určuje. Vůbec mě nenapadlo, že by se tvar 7 použil i k něčemu jinému než k určení domu na konkrétní ulici. Nakonec jsem si toho všiml, nicméně tahle šifra nám sebrala spoustu už výrazně ubývajícího času. Také jsme někde po cestě museli ztratit nálepky na turnikety, což jsme vyřešili vypůjčením fixky od orgů.
Dům č. 7 na Starobrněnské má na sobě spoustu různých cedulek, ale já jsem si byl docela jist, že se máme soustředit na původní nápisy, tedy buď „Salve“ nad vchodem, nebo římský letopočet na štítu. Přesunuli jsme se na Zelňák a po neúspěšném aplikování Salve jsme napasovali letopočet. Hurá na Dominikánskou.
Do papírů jsme zírali, aniž by nás cokoliv napadlo. Kdybychom nebyli blbí a šli (resp. šnEk šel, já jsem na chození pro šifry rezignoval) rovnou na Petrov, mohli jsme stihnout jedenáctou šifru, hlavně turniket na ní. No co naplat, na jedenáctku šnEk doběhl až už bylo pozdě.
Přepravili jsme se do Lužánek, kde jsme se postupně sešli s většinou Chlýftýmu (chyběl mýtfýlhC) a vyslechli si výsledky.
No zrovna nejlíp jsme nedopadli, oproti vizím z dřívějších dob to bylo hodně o něčem jiném. Letošní Dnem se nám nevydařilo, ať už to bylo způsobeno čím chtělo.
Růžmen