Krutá (zá)krůta
Opět jsme chtěli vyhrát (jak jinak) a už bylo na čase, aby nám to nevyšlo. Taky že ano.
Start
Protože jsem nechtěl, abychom se všichni pomalu trousili na start, dal jsem sraz na Mendláku v 8.04:20. Což všichni, kromě mě, dodrželi. Na plácku nad náměstím jsme byli se čtvrthodinovým náskokem, naposledy během hry. Zaregistrovali jsme se, chvíli jen tak postávali, nechali se vyfotit a čekali na startovní hvizd. Potom jsme rozbalili obálku se zadáním a začali luštit. Vyškrtávání řadových číslovek jsme objevili až nějakou dobu po tom, co odešlo víc týmů. A abychom to dohnali, na další stanoviště jsme se rozběhli.
Zvonkohra, Gorazdova
Cestou jsme předběhli dva týmy (náš Ocásek a ještě kohosi), vzali jsme zadání, poslali zprávu a luštili. Za hodinu se nám to nepodařilo, ačkoliv jsme dny a měsíce zjistili, dál jsme s tím nehli. Takže po hodině píšeme o nápovědu.
Šifra to byla docela pěkná, ale motto jsem i po vysvětlení nepochopil. Je možné, že správné řešení jsem po cestě zahodil s tím, že čísla ve dnech jsou stejně moc velká na to, aby to vyšlo.
Křenová, škola
Vzhledem k tomu, že bez nápovědy to moc týmů nedalo, v tramvaji na Křenovou jsme se sešli asi 4. Ale všem dělalo problémy šifru vůbec najít, ale nakonec se podařilo. Sedli jsme si zezadu ke škole a dělali, že luštíme. Opět se nám moc nedařilo, ale došli jsme na 3 jiné možné interpretace (ze „Studuj řeč“ jsme usoudili, že to bude skryté v přímé řeči – a opravdu tam bylo pět čísel, součet byl 23, Vrchlického sady. Pokud se navíc aplikovalo „Studuj místa“, popis „Zetor, kamení u hlavní brány“ je zapsáno 5, 6, 1, 6, 5 písmeny, což odpovídá výskytu číslovek v přímé řeči. A nakonec, věty následující po „Kostky padly na stůl.“ mají nejvíc šest slov.) A protože Vrchlického sady vypadaly přijatelně, šli jsme tam. Kupodivu tam nic nebylo, jenom jiný hledající tým. Po nás přišel ještě jeden. Vydali jsme se na zastávku, poslali zprávu (potom, co jsme nasedli na 5 opačným směrem a ujela nám 11 tím správným) a zjistili, že máme jít k Zábrdovickému mostu, načež jsme se podivili a čekali na trojku.
Zábrdovický most
Cestu v bludišti jsme měli rychle, i délku odboček jsme počítali. Když jsme našli už asi sedmou délky sedm, mělo nás to zarazit, ale my jsme se na to vykašlali a hledali něco jiného. Marně. Po hodině čekání nás nápověda poslala na Schodovou ulici. Cestou jsme zjistili, že Ocásek na to přišel velmi brzo, jenom nedokázali najít oddělovače. I bez nich bychom to už asi dali, ale taky jsme postupovali ze špatného vchodu.
Schodová ulice
Opět jsme ji nedali, bez využití motta (viz dále) vyluštit nešla.
Lávka
Nějak špatně jsme interpretovali údaj O10 a vyrazili na ulici Rybníček, kde kupodivu žádná lávka není, což nás stálo asi čtvrt hodiny. Šifru pod lávkou jsme měli hned.
Trojnožka u bunkru
Strategicky jsme zabrali lavičku na hřišti, všimli si abecedy v trojúhelnících a přečetli výsledek. Jenom jsme je nemuseli stříhat, byla to ztráta času.
Mosty
K Obřanskému vyrazil Ondra, já jsem šel na Maloměřický. Vyšlapal jsem pěknou cestu kopřivami, abych pak zjistil, že to nebylo třeba. Když jsme se sešli, opět jsme s tím nehnuli, hodinu počkali a šli dál.
Tunýlek
Abychom získali náskok posláním zprávy, Ondra tam běžel, já jsem šel pomalu a pak jsem se mu ztratil. Nakonec jsme se našli, ale času nám to nepřidalo. Šifru jsme tentokrát vyluštili, možná ne tak, jak si představovali organizátoři, a spěchali dál.
Teplovod
Tohle zadání jsme pravděpodobně brali jako první, ale místo přehýbání jsme stříhali, což nás svedlo úplně špatně a dál nic. Kdybychom to vyluštili, vyhrajeme, měli jsme asi dvacet minut náskok.
Heslo a cíl
Nad závěrečnou šifrou jsme opět hodinu proseděli a počkali si na úkol, který už jsme kupodivu zvládli. Zapomněl jsem se pak zeptat, jak se to mělo řešit, takže se nemůžu vyjádřit.
Ze hry nemám vůbec dobrý pocit. Pokud mělo dojít hodně týmů (jak jsem pochopil z toho, co říkali organizátoři), mělo to být správně volenou obtížností šifer, nikoliv tím, že na každé druhé se bude žádat po hodině o absolutní nápovědu. Nevím, jak moc to bylo tím, že jsme šli jenom dva a navíc víceméně podobně zaměření hráči, ale většina úkolů pro nás rozhodně na hodinu nebyla. A když od druhého víme, že za hodinu dojde řešení, motivace rychle uteče. Kdyby to byla aspoň opravdu nápověda, klidně třeba velmi velká, hned by to bylo lepší. Místy jsem měl pocit: „Už mě to nebaví, půjdeme domů.“ Naštěstí jsem to neprezentoval nahlas, protože do cíle by se dalo dojít i při čekání na každé šifře. Ale nenechte se odradit, organizátoři ;). Nevím, jak to dopadlo celkově (kolik došlo atp.), ale pravděpodobně všichni, co dorazili po nás, měli ještě víc time-outů. Kdyby se neoznamovalo místo další šifry, nevím, jestli by vůbec někdo do jedenácti došel, nebo se dostal aspoň do Obřan.
Šifry byly těžké, ale byli jsme dva. Nicméně mi vadila ještě jedna věc. Bez správné interpretace motta se některé (škola, Schodová, nevím jak Zvířátka) skoro nedaly řešit. A přitom ve startovní obálce se psalo, že jej není potřeba využít. A tak mě napadlo, kdo testoval? Taky škoda Kruté mapy, bohužel se využila jenom pro nápovědy, ale když jsem překládal názvy, dobře jsem se bavil. Ale abych jenom nekritizoval, šifry Bludiště a Škatule, hejbejte se, byly povedené, stejně jako volba trasy. A taky krůtí šunka pro vítěze :).
Letošní ročník mě moc nenadchl, nicméně kdyby byl další, rád bych se zúčastnil, protože na organizátorech bylo vidět, že je příprava baví a to je správně.
Aleš