V pátek o půl čtvrté odpoledne se na České začíná scházet šest lidí v nápadně oranžových tričkách. Ano,jsme to my, Chlýftým, a naše hledání Exitu co nevidět začne.
15:35 – rozdělení
Poté, co konečně všichni dorazili, rozdělujeme úkoly: Set s Volavkou půjdou k divadlu, šnEk a Karel se rozmístí po centru a Aleš s Ondrou odchází do centrály na Čápkovu.
15:45 – scénka
Po zjištění, že bude scénka, kterou nejspíše bude vhodné si zapamatovat, pro jistotu rychle přivoláváme šnEka, protože víc hlav víc pamatuje.
16:00 – první série
Po obnovení internetové stránky na nás vykoukly první čtyři úkoly. 101 se vyřešila skoro sama po telefonátu Setovi, ale hlavní zásluhu měla Volavka, která si pamatovala vzhled sekretářky i barvu a tvar nadpisu časopisu, tak jsme vyloučili Reflex a tipli Týden a světe div se, první úkol máme. Škoda že ne dřív, byly by body navíc.
Hned potom jsme Karla vyslali na nákup a šnEka najít pomník. Karel sice všechno koupil, ale díky dlouhé frontě u pokladny už nestihl zanést účet a zjistit heslo. Zato šnEk byl úspěšnější a po čase zavolal jméno Sedlák.
My jsme mezitím poslali Seta s Volavkou do Mahenovy knihovny, aby zkusil najít něco o knížkách ze čtvrté otázky. Ani jednu z knih v knihovně neměli a kódové označení mají úplně jiné a tak jsme většinu zjistili v Barvičovi. Pro jistotu jsme vše hledali i na internetu a tam jsme zjistili odpovědi téměř na všechno a konvičku jsme si domysleli. A to už byl skoro začátek druhé série.
16:45 – druhá série
Tahle série opět začínala telefonátem Setovi, který dostal na starosti vyřešení směňovacího úkolu. S Volavkou, Karlem a šnEkem se sice snažili, ale opět o pár desítek sekund nestihli.
Protože se šnEk v hledání pamětních desek osvědčil, dostal na starost najití všech pomníků a to dělal až do konce internetové části.
Mezitím jsme během minuty doplnili loga, ale problém nastal v jejich zpracování. Pak ale Aleše napadlo si do vytištěného zadání doplnit písmena a heslo Guma a syn bylo venku během okamžiku. Škoda, mohly to být další body navíc.
Protože všechny běhací úkoly jsme rozdali, loga vyřešili a centrum bylo daleko, něměli jsme v centrále co dělat a čekali jsme na další zadání.
Set s Volavkou neměli asi pět minut co dělat, tak se posadili na Svoboďáku a hnedka za nimi přikvačila slečna s otázkou:\“ Hrajete Exit?\“ a tak si vyplnili formulářek.
17:30 – třetí série
Konečně série, ve které jsme splnili všechny úkoly (i když…).
Konkurenci dostal na starost Karel, technické vybavení Set s Volavkou, šnEk pokračoval v hledání pomníků a všem jsme rozeslali písmeno a pozici z hesla.
Než se nám ozval první telefon, louskali jsme Au listy. Pořád jsme zkoušeli různé věci s těma číslama a dokonce nám vycházeli i rozdíly dvou sousedních dvojic, ale poslední rozdíl vyšel hrubě přes 30a bylo všechno v tahu. Ondra zatím louskal, co můžou znamenat ty Au listy, pak se najednou s klenim otocil a vytahl zlaty stranky a reseni bylo na svete.
napsáni jmena Novák do systému otázkou několika zmáčknutí kláves.
Zvedáme telefon od Seta – na všech klávesnicích je prý jenom tlačítko Pause/Break. Zadáváme – chyba.
Takže je jasné, že musíme vyřešit celkem 11 úkolů. Ale zase máme 9 kreditů volných. Ani PAUSEBREAK to není.
Set s Volavkou se vydávají zjišťovat heslo.
Telefonuje Karel. Konkurence je prý firma Exit Trilobit. nekonec po chvilkovem vahani vime cestu pouze pomoci Trilobita. Správná odpověď nám trochu zvedá náladu.
Už v průběhu Karlova telefonátu volá Set. Má písmena. Zjištění všech písmen bylo pro Seta otázkou pár minut, protože u klávesnic bylo shromážděno asi 20 týmů. Zadáváme Alexander. Grrr. Kdybych si jenom pořádně četl zadání. Naštěstí druhá možnost je správně.
Zbytek posíláme ještě jednou ke klávesnicím. Po chvíli pátrání posílají heslo PROPAN. Zas nic. Asi po pátém opravení (mezi nimiž byly kombinace jako: 2.ropna, 2.napor, atd..) konečně zadáváme správný kód – ROPA.
18:15 – čtvrtá série
Dělíme úkoly: Buchtu dostává šnEk, stavuje se pro ni po cestě k nějakému z pomníků. Recept sice dostává, ale nic v něm nevidí. Radím mu – hledej divný písmena, ale on nic. Jenom kdyby se díval pořádně. Pokračuje v hledání pomníků a jí buchtu (bastard, ani nám nedal ochutnat a ještě se vychloubal, jak byla dobrá 🙂 ).
Účty nám, matematikům z Jarošky :), nedělaly problémy (až na poslední, ten byl vypečenější) a připisujeme si dalších 10 kreditů. Vzhledem k tomu, že Ondra vyřizuje telefony, luští jenom Aleš a trochu se to projevuje na rychlosti.
Pověsti louskáme jak z hlavy, tak s přispěním Ondrova táty a co nevíme, hledáme na síti. Zůstává jenom zazděný radní, ale stejně řadu tipujeme správně (sice napodruhé, opět moje blbost, ale přece).
Do půl osmé zbývá necelá čtvrthodina. Nechceme mít pod 100 kreditů. Volá šnEk. Kde sídlil časopis Akord?
Jana Zahradníčka jsme teď probírali, ale co není v hlavě je na internetu. místo nás trochu zaskočilo a tak voláme nesměle šnEkovi a říkáme mu: na rohu Starobrněnské a Šilingrova náměstí. šnEk je trochu zaskočen a tvrdí, že tam třetí pomník rozhodně není. Najednou slyším, je tady, přímo předemnou a pak nějaký rány. A tak máme poslední zbývající písmeno do šifry 203.
Máme to! Sice dvě a půl minuty před koncem, ale máme. Svoláváme členy v terénu, balíme a vyrážíme do Lužánek.
19:30 – hledání Exitu
V Lužánkách se potkáváme se zbytkem týmu. Těm se už po několikerém zhození Volavky na zem podařilo propíchnout balónek a dostali zprávu. Po přiložení na mapu je nám jasné, že to je zeleň v Brně.
Převlékáme se do našich oranžových týmových triček. Běžíme přes park jeden vedle druhýho. Musí to vypadat skvěle, zvlášť v týmových trikách.
Po schodech nahoru k Zemědělské univerzitě je to jenom kousek. Vyrážíme.
Před univerzitou trochu bloudíme, ale nakonec nacházíme organizátorku, která nám věnuje obrázkovou rovnici.
Na to že to jsou znamení zvěrokruhu přicházíme (Váhy – Blíženci – Vodnář), ale porozhlédnout se po okolí, to ne. Máme řešení, ale dozvídáme se, že je to špatně. My to máme ale určitě dobře a tak všem říkáme, že v tom mají orgové chybu. 🙂 Až po nápovědě víme jak. Až do teď jsme počítali s postavením ve zvěrokruhu. Při přechodu na čísla domů předáváme nakreslenou hlavu. Prý je škaredá, ale další šifru dostáváme.
Zase mapa. Teď ale kopce. Balíme a vyrážíme na Planýrku. Tam nacházíme písemku z ČJ, která po převedení systémem chyba/správně na ./ – (nebo naopak) do morseovky dává text NAMESTI SNP. To ještě před doluštěním dává Ondra díky historkám ze starých Tmou dohromady a tak jen kontrolujem, jestli to sedne, protože s tou češtinou si nejsme fakt jistí. Odcházíme.
Na náměstí nacházíme nejdříve stožáry – heslo KOSTRA. Pak se přesouváme na dětské hřiště.
V bludišti pod prolézačkami je další část – KAREL. Poslední a asi nejtěžší kus se nachází na lezecké stěně. Pod fiktivními úchyty je heslo KOSTEL (snad).
Orgové sedící na lavičce nám dali poslední kus šifry a poslali nás do Čertovy rokle. V tu chvíli jsme byli okolo čtvrtého místa.
Do rokle jme přišli asi v 22:30, rozložili karimatky a začali luštit. Našli jsme trojice, vypisovali n-tá písmena, po nápovědě dokonce i druhá, ale asi čtvrtinu všech obrázků jsme měli špatně pojmenovanou, takže ani okolo půlnoci výsledek nepřišel. Chvílemi se pracovní morálka trošku zvrhávala a poté co jsme zjistili, že nám v části šifry zavazí písmeno O, rozhodli jsme se nadefinovat,že O není písmeno a asi čtvrt hodiny z mluvení vynechávali všechna O. Nejvíc proti tomu protestoval Ondra, který byl pro tu chvilku pro všechny ..ndra.
Po vysvětlení způsobu řešení šifry jsme rozbalili obálku a vydali se na konec.
Celý tým, až na Aleše, který odjel domů, poseděl ještě chvíli u ohně, zapsal se do vrcholové knihy a protože Volavce ujel vlak a další jel až o 6, vydali se pomalu pěšky do města. Cestou jsme prozkoumali skladiště s obrovskými hromadami písku a štěrku a pak už jsme se rozdělili.