Už před prázdninami jsme se rozhodli, že bychom mohli jejich konec „oslavit“ účastí na poličských Svíčkách. Zaregistrovali jsme pár jmen a uložili to k ledu. Rozmrzli jsme kolem půlky srpna, kdy jsme začali dávat dohromady tým. K Ondrovi, Alešovi a Rosťovi jako stabilní základně ještě přibyla Terka. Kupodivu jsme sehnali všechny potřebné předměty, atlasy a tabulky a mohli jsme 27. v klidu nasednout na vlak do Svitav. Cestou ještě volal Set a ptal se, kdy jsou Svíčky (právě přijel z tábora a tak jsme s ním nepočítali). Řekli jsme mu, že na ně právě jedeme a že se může přidat. Jemu se ale moc nechtělo.
První šifra (13:07-13:22)
Na první stanoviště jsme dorazili v 13:07, nechali si zapsat čas a dostali jednoduchou skládačku, na jejímž rubu bylo ve šneku napsáno, kam dál. Z nádraží v Pomezí jsme tedy vyrazili ke kostelu (kupodivu taky v Pomezí).
Byl to pěkný nápad, jenom škoda, že jsme nedostali, co jsme si vybrali :D.
Druhá šifra (13:37 – 13:47)
Hebrejskou morseovku jsme měli hotovou taky za chvíli a na kótu 651,1 jsme dorazili po cvíi cesty do kopce.
Další hezká šifra, dokonce měla i nápovědu v Sirkách. Učebnici Hebrejštiny jsme nepotřebovali, že, Prahory :)), stačila Rosťova/Alešova hlava.
Třetí šifra (14:16 – 14:47)
Tohle byla první šifra, která trvala déle. Nejdřív jsme vypsali, co jsme věděli z hlavy a pak jsme si všimli, že je 24 otázek a čísla se neopakují a jsou menší než 24. Princip a seřazení písmen jsme taky pochopili rychle a poté co nám vyšlo LESNIK…. jsme nejdříve tipovali lesní koupaliště, ale pak se nám podařilo uhodnout některá další čísla a hned jsme věděli, že máme jít ke kapli severně od Baldy.
Hodně o znalostech, naštěstí přítel na telefonu nebyl potřeba.
Čtvrtá šifra (15:16 – 15:28)
Naštěstí jsme napoprvé trefili správnou kapli. Nejdřív jsme odešli hledat místo, kde by nás nebylo vidět, samozřejmě špatným směrem a po vyluštění číselnopísmenných rovnic jsme museli trochu šlapat.
Princip byl hned jasný, jenom jsme udělali nějakou chybu a museli si to přepočítávat.
Pátá šifra (16:10 – 16:57)
První mapový zádrhel. Posed jsme podle mapy nemohli najít, proto Ondra s Rosťou shodili batohy a vydali se prozkoumávat okolí. Když po čtvrt až půl hodině posed našli, zapisovali se první do vrcholové knihy. Mezitím potkáváme Prahory, které trefily špatnou kapli a jeden tým bůhvíproč hledající červenou značku. To co nám naši donesli, nás moc nepotěšilo. Matematická úloha by sice neměla být nad naše síly, ale komu se chce ji řešit. Zaměřili jsme se na možná áčka a postupně jsme je vylučovali. Potom jsme je zkoušeli a taky nic. Asi po dvaceti minutách si Rosťa všiml, že jedno zapomněl. A jako na potvoru to bylo to správné. Naštěstí jsme s sebou měli MFCHT a potřebná prvočísla (do 136.) jsme si museli jenom očíslovat.
Tato šifra byla jak dělaná na eliminování nematematematických týmů a zruinování telefonního účtu těch, co neměli tabulky.
Šestá šifra (asi 18:00 – 18:37)
Protože jsme při mezivýpočtu céčka udělali chybu, mysleli jsme, že máme hledat třetí rybník. Ještě před odchodem jsme si to zkontrolovali a opravili na první. Ještě že jsme tak udělali, protože po příchodu tam jsme zjistili, že zeměměřič asi při kreslení mapy pil. „Vyhlídku“ jsme taky museli chvíli hledat, protože není vyhlídka jako vyhlídka (na kraby :)). Pomocí nápovědy v Sirkách jsme odfiltrovali jedinečné útvary a zůstaly jenom dvě skupiny. Z první se nám podařilo složit MODREC, ale druhá odolávala, takže jsme poslali Ondru pro nápovědu, která byla kupodivu po cestě do Modřce. My jsme se asi po pěti minutách co nás minuly Prahory, dopracovali přes Zoubkami a K Biomazu až k božím mukám (na Božka umí jiného týmu (neznám jméno) ale nemáme). Hned jsme volali Ondrovi, ať plynule pokračuje do Modřce a vyrazili za ním.
Sedmá šifra (19:32 – 20:19)
I když jsme ze začátku nevěděli vůbec, co s tím, bylo nám po nápovědě (opět vyslán Ondra) hned jasno – vybrat vše, co se dá zapsat značkou a bude hotovo (Mě to napadlo asi po pěti minutách, ale mozek to neuvolnil do okolí. Aleš). Prahory luštící u vedlejšího stolku hospodské zahrádky to zvládají po telefonu, Ondra se ale musí vrátit zpátky.
Jedna z šifer, které se mi líbily nejvíc.
Osmá šifra (20:50 – 21:49)
Nejkratší možnou cestou jsme vyrazili na silnici, u které měl stát smírčí kříž s osmou šifrou. Už byla tma a tak jsme jej skoro minuli. Vzali jsme papír a kolem luštících Prahor dorazili k jekémusi domku, za nímž jsme se rozložili. To, že se bude vyškrtávat z řad nás napadlo hned, ale mysleli jsme si, že se totéž bude dělat s výsledkem. Kdybychom rovnou písmena značili do mapy, jak navrhoval Ondra, postup bychom urychlili. Řady nám šly i nešly, největší zákys byl TÁLKOVIŘÍK a prezidenti.
Hezká jednoduchá šifra.
Devátá šifra (kdoví kdy)
Ondra s Rosťou ji donášejí zpět k domku u kříže, není to daleko. Ve vrcholové knize jsou před námi jen Prahory (15 min). Analytickou geometrii zvládáme, jen nechápeme měřítko. Sestrojujeme směrov vektor a na něm leží jediná kaple.
Další hřebík do rakve pro nematematiky.
Desátá šifra (0:15 – 0:28)
Rozkládáme se na lavičce u výjezdu z Poličky. Ondra a Terka odchází ke kapli. Zachvíli jsou zpět s dvěmi odstavci bez velkých písmen. Zatímco si je ostatní čtou, Aleš si vypisuje písmena. Zjišťuje, že jsou v obou stejná. Rosťa rozlouskává způsob zápisu. Po doplnění chybějícího Ž vypadává PIVOVARSZROH. Znovu akce pro Ondru s Rosťou.
Zajímavé, jenom někdo by nemusel přijít na pozice písmen.
Jedenáctá šifra (strašně dlouho)
Asi po čtvrt hodině se vrací s papírem. Na něm dvě tabulky a sloupec s jinými slovy. Nejdřív asi hodinu a čtvrt sledujeme špatnou cestu a tak odcházíme do divadelního klubu a kupujeme tři nápovědy. Během čtvrt hodiny hotovo. Tady ztrácíme Prahory z dohledu a asi i naději na druhé místo.
Nápověda v Sirkách moc nepomohla, jinak ale pěkná šifra (jenom kdybychom nechytili špatnou stopu).
Dvanáctá šifra (dlouhé hledání, krátké luštění)
Ondra s Terkou dlouho prohledávají okolí obou škol na Rumunské. Prahory asi v 2:30 končí. Další časová ztráta. Šifru jsme navíc mohli luštit v terénu. Jedno špatné slovo z pěti sice neodhalujeme, ale správný výsledek máme hned.
Jazyková šifra vyluštitelná bez větší potřeby znalosti jazyků :).
Třináctá šifra (nešťastná třináctka?)
Ondra s Rosťou o sobě nedávají dlouho vědět. Číslované domy jdou špatně hledat, navíc Rosťa v bláhové naději přeskakuje na 161, bohužel špatnou. Nakonec „budovu“ nacházejí a vrací se se čtrnáctkou.
Klasický popis cesty ztížený nejasným zadáním (čísla ve sloupcích po jednom).
Čtrnáctá šifra (autoatlas rulezzz!)
Ondra s Rosťou se konečně vracejí, do okna nám mávají, ať vytáhneme atlasy. Přítoky řek hledáme rychle. Na patnáctku odchází Ondra s ?.
Hodně mechanické/telefonické pro ty, co neměli atlas.
Patnáctá šifra
Na železničním přejezdu potkáváme La Kukaraču, která stanoviště nemůže najít a volá orgům. Naštěstí my máme větší úspěch. Chvíli přemýšlíme nad tím, co mají dvě čísla společného a přes společné prvočinitele se dostáváme na největší společný dělitel. Stačí rozluštit HRISTE, ulice se dala uhodnout z toho, že čtvrté písmeno od konce bylo T.
Matematická šifra s pojistkou pro nematematiky.
Šestnáctá šifra (někdy v noci – 5:30)
Tady nás zachránila Terka, protoe jediná si ještě udržela bystrou hlavu a dokázala si vyasociovat správné heslo. Hurá, končíme. Zatím třetí.
Pevnost Boyard, co dodat ;).
Po ukončení hry vcházíme do sálu divadelního klubu. Prahory a La Kukarača už odpočívají. Prahory dostávají svíčkovou, my topinky a menší vysvětlivky ke hře. S organizátory se shodujeme na kvalitě mapy a zvlášť počtu rybníků. Teď zbývají tři hodiny nervů a čekání, jestli nedojde někdo, kdo by mohl mít lepší čas než my. Postupně odpadají. Buď nás zachraňují výběrem nápověd, nebo vzdávají hru, nebo docházejí pozdě. Zbývá poslední hodina a poslední tým – Kočky. S napětím posloucháme každý telefonát o nápovědu. Pořád nic. Nakonec ale čas 8:21 stvrzuje naše třetí místo. Dostáváme diploma deskovou hru podle vlastního výběru. Bereme Zloděje.
Svíčky byly naše první noční hra, kterou jsme došli. Šifry byly pěkné, ale některé z nich byly možná až příliš mechanické (4, 5). Příští rok pojedeme zase (pokud bude čas).